16. května proběhla v Sokolovně prezentace letošního ročníku projektu Příběhy našich sousedů, ve kterém náš tým ve složení Honza Pokorný, Jirka Podaný, Tonda Skal (V6.A), Ondra Kahan a David Křelina (V4.A) zanechal opět dobrý dojem a co je důležitější, přispěl svou prací s paní pamětnicí Martou Skalickou k zachování příběhů 20. století.

Reprezentace z Randovky se projektu účastnila již potřetí, konečně v situaci, kdy nebyla žádná z fází soutěže poznamenána COVIDem. Chlapci zpracovali příběh paní Marty Skalické, bývalé učitelky a dlouholeté starostky Sokola zde v Jablonci, jejíž život byl protkán mnoha zajímavými událostmi – od problémů s komunisty, protože učila nepohodlné informace, přes její celoživotní sportovní a trenérskou práci, až po její obrovský podíl na znovuvystavění jabloneckého Sokola po revoluci.

Paměť národa samotná je nezisková organizace, působící po celé republice – mimo projekt se školami Příběhy našich sousedů provádí i vlastní sběr příběhů, výstavy o 20. století a každoroční Běh pro Paměť národa, kterého se po celé republice účastní tisíce lidí (Mezi známé tváře účastnící se letos patřily například předsedkyně Poslanecké Sněmovny Markéta Pekarová Adamová, herec Václav Neužil či kryptošlechtic Martin Mikyska.). Organizace má také svůj vlastní podcast, hostovaný novinářem Jindřichem Šídlem a disidentem Janem Dobrovským, který se zaměřuje na, ty ve škole často opomíjené, moderní dějiny naší země.

Prezentace výsledků projektu se odehrávala v podzemí Sokolovny, přeměněného na centrum pro pomoc uprchlíkům z Ukrajiny, a kromě účastníků, poroty, pedagogů a pamětníků se přišlo podívat také nemálo členů veřejnosti. Publikum bylo opravdu velké, naši hoši se s tím však dokázali vypořádat precizně, bez trémy a posunuli laťku do výšin, na které již ostatní týmy nedokázaly dosáhnout.

Po konci prezentací přišel čas na poradu odborné poroty, složené ze zástupců novinářů, historiků i pedagogů, jehož cílem bylo samozřejmě rozhodnout, který projekt byl nejlepší.

Zatímco se porota pilně radila a rozhodovala, mohli si návštěvníci prezentace poslechnout projev paní Oleny z Ukrajiny, která utekla z těžce zasaženého Charkova před ruskými bombami a bylo jí nabídnuto ubytování právě v naší Sokolovně. Mohli jsme tak na vlastní uši poslechnout příběhy o hrůzách ruské “denacifikace” Ukrajiny a jejích dopadech na běžné Ukrajince, lidi jako jsme my.

Po tomto vstupu přišlo samotné vyhlášení. Zde se náš tým, i přes porotou vychvalovaný dokonalý výstup při prezentaci, bohužel těsně neumístil na vítězné pozici a opět tak odešel domů pouze s dárkovou taškou pro všechny účastníky, a příjemným pocitem z dobře vykonané práce.

Na závěr ještě přinášíme tradiční rozhovor s jedním ze členů našeho výběru. Ondra Kahan se s námi podělí o své dojmy a pocity ze soutěže: “Již od začátku jsem si projekt vskutku užíval, byl jsem rád, že na tom můžu pracovat právě s touto skupinou mladých perspektivních chlapců z víceletého gymnázia. S paní Ladou Halounovou jsme během těch několika workshopů, ve škole i mimo ni, nabrali mnoho cenných zkušeností. Samotná prezentace mě pak také velmi obohatila, moc mě také zaujala nabídka občerstvení – především pak v kategorii nápojů, ale třeba i zákusků. I díky tomuto faktu jsem si celou událost opravdu užil. Ale pokud pomineme pozemské strasti a slasti, jsem neskutečně vděčný za možnost moci se takovéhoto projektu účastnit. Jak nám totiž ukazují příběhy pamětníků i vyprávění paní z Ukrajiny, možnost svobodně mluvit a studovat není vždy garantována a já jsem rád, že naše generace se zde v Česku nemusí potýkat s tím, co naši rodiče nebo prarodiče. Teď už mě ale omluv, spěchám za hudbou.”

Randováci tak opět zanechali silnou stopu na dalším zajímavém projektu a my můžeme klukům jen gratulovat k předvedenému výkonu a koukat s nadějí k příštím ročníkům.

Jan Pokorný, V6.A