Náš pětičlenný tým z ,,francouzské půlky“ V5.A ve složení Pavla Hradecká, Kristýna Petrovičová, Marcela Kubíčková, Zuzana Bičíková a Vladimír Hurych se vydal dne 20.března pod dohledem p. učitelky Šimůnkové do Prahy. Zúčastnili jsme se totiž soutěže Frankofonie 2008…

Tato soutěž byla vyhlášena Ministerstvem zahraničních věcí společně s Francouzskou ambasádou k příležitosti Mezinárodních dnů Frankofonie. O soutěži jsme se dozvěděli od p. učitele Mališe, kterému chceme touto cestou poděkovat. Soutěž nás zaujala, tak jsme se rozhodli, že se zúčastníme. Měli jsme za úkol nalézt odpovědi na sto otázek týkajících se frankofonie rozdělených do šesti částí: politika a instituce, geografie, literatura, umění, lingvistika a kultura. Druhý doplňující úkol byl nakreslit obrázek znázorňující jedno nebo více z deseti zadaných slov. Otázky jsme vypracovávali velmi pečlivě, nakonec se nám podařilo najít odpovědi na všechny otázky. S obrázkem už to bylo horší. Kvůli nemoci členů týmu jsme ho kreslili až na poslední chvíli. Naštěstí se nám ale podařilo vše odeslat do určeného termínu a pak už jsme jen nedočkavě čekali na výsledky. Když jsme se konečně dočkali, nemohli jsme věřit svým očím, podařilo se nám z celkového počtu 104 týmů umístit na dvanáctém místě a získali jsme čestné uznání za nejvyšší počet bodů ve vědomostní části soutěže. Byli jsme dokonce pozváni na recepci Ministerstva zahraničních věcí, i přesto, že jsme nebyli v nejlepší pětici týmů. Tak jsme tedy první den velikonočních prázdnin jeli do Černínského paláce, sídla již zmíněného ministerstva. Jelikož se Karel Schwarzenberg nemohl osobně dostavit, přivítal nás jeho náměstek Jan Kohout. Po úvodní řeči předal nejúspěšnějším týmům diplomy a věcné ceny. Potom jsme se přemístili do vedlejší místnosti, kde pro nás bylo připravené ,,menší“ pohoštění. Ochutnali jsme vše možné, od chobotnic a krevet přes masové rolády až po výborné sladké dorty. Zakončili jsme to vynikající zmrzlinou s griliášem. Rozhodli jsme se, že se příští rok pokusíme také uspět, rádi bychom si tu hostinu zopakovali. : Když jsme se nakonec vzpamatovali z přejedení, rozhodli jsme se, že se pomalu rozloučíme a vydáme se na autobus, který nás měl odvézt zpět do Jablonce. Cesta pražskou hromadnou dopravou se obešla bez větších potíží, takže jsme ve čtyři hodiny nasedli do autobusu Praha – Jablonec n/N. Byli jsme z výletu docela unavení, takže jsme byli rádi, že jsme po dlouhém dni konečně doma. Děkujeme p. učitelce Šimůnkové za to, že nás do Prahy doprovodila a doufáme, že se jí výlet do Prahy líbil stejně jako nám.