Čas utekl jako voda a už jsme znovu přešlapovali na nádraží, jen dnes v roli hostitelů a o poznání klidněji..

Hned prvním překvapením z německé strany byl čas příjezdu. Nepřijeli totiž pozdě (což by zas tak překvapující být nemuselo), ale o dvě hodiny dříve. Naštěstí jak čeští, tak němečtí kantoři dali včas echo, a tak nikdo na ocet nezůstal a všichni se pokojně rozjeli do svých domovů. Nedělní den prožil každý po svém, takže svůj stručný popis začnu pondělkem. Prvním bodem programu bylo přivítání našich hostů panem ředitelem a krátká, námi studenty připravená prohlídka školou a městem. Tu jsme zakončili na radnici, kde nás přivítal náměstek primátora Lukáš Pleticha. Po polední pauze jsme protáhli nohy náročným výstupem na Petřín (ten jablonecký samozřejmě). Dalším bodem programu byly dva hřbitovy s hroby významných jabloneckých starostů. A protože začalo pršet, další program byl zrušen.

V úterý jsme začali o něco málo veseleji. Vzali jsme Němce do vyučovacích hodin a pokusili jsme se, aby alespoň trochu porozuměli systému naší výuky. Další bod programu byl kostel v Hejnicích, kde jsme krom velice obšírného výkladu absolvovali expedici do Clam-­Gallasovské hrobky. Po obědě v Libverdě jsme měli ještě krátkou zastávku na Obřím sudu a hurá lanovkou na Ještěd. Tam chvíli pokoukat, případně kávičku a domů.

Středa začala slibně, a to odjezdem do Prahy. První zastávkou bylo židovské muzeum. Prohlídku jsme začali přednáškou o židovských tradicích a pak jsme prošli dvě synagogy ­ Staronovou a Pinkasovu, jejíž stěny jsou popsány jmény českých Židů, kteří zahynuli v době druhé světové války, a samozřejmě jsme nevynechali Starý židovský hřbitov. Po obědě nás pak čekala pražská klasika ­ Karlův most, Sv. Vít, Pražský hrad a navíc i německé velvyslanectví.

Čtvrtek jsme prožili v Liberci, kam nás dovezla tramvaj. Zde jsme navštívili Severočeské muzeum, kde nás provedl Dr. Lubor Lacina, a protější galerie Lázně. V Lázních měl výstavu český sochař a malíř Valerian Karoušek, který mimochodem vytvořil symbolický hřbitov horolezců v Českém ráji. No a celé odpoledne jsme prožili v zábavně naučném centru IQ­Landia.

Poslední den nás autobus zavezl do srdce Českého ráje. Nejdříve jsme si vyšlápli na zříceninu hradu Trosky. Náročným výstupem nám pěkně vyhládlo, tak jsme si sjeli do Jičína na oběd a po něm jsme jeli do Prachovských skal. Nádherné výhledy na Český ráj nás všechny okouzlily, nikdo nikam nespadl…Vlastně jen pár lidí vypadalo, že brzy umře, jelikož každý krásný výhled něco stojí! I večerní loučení proběhlo bez zádrhelů, takže si troufám říci, že pátek byl třešničkou na dortu vydařeného týdne.

Tak proběhl druhý díl letošní výměny. Na nádraží už šlo vše bez problému a i německá strana odjela bez úhony. Takže tedy velké díky všem, kdo se na této výměně podílel a především manželům Behúlovým za skvělý program a bezchybnou organizaci.