V pondělí 19. září jsme se ráno setkali na chatě Stará Pila na Jizerce. Po vybalení a ubytování jsme se vydali pěšky zdolat Bukovec. Nejprve jsme se zastavili u Pralouky, kde jsme si poslechli referát na téma „Flóra“, poté jsme ještě navštívili starý lom, a pak už nebránilo nic tomu vydat se na samotný vrchol Bukovce, který se tyčí nad osadou Jizerka ve výšce 1005 metrů nad mořem. Když jsme vylezli na vrchol, poslechli jsme si další referát, a to na téma „Bukovec“. Kochat výhledy jsme se bohužel nemohli kvůli mlze. Pak jsme sešli dolů, kde jsme si poslechli referát o Jizerce. Poté jsme se vrátili do chaty na oběd. Po obědě následoval polední klid. Odpoledne jsme se zašli podívat na místní rašeliniště, kde jsme si mohli poslechnout zajímavý referát na téma „Rašeliniště“, a cestou zpátky jsme navštívili Karlovskou lávku na hraničním přechodu s Polskem. Když jsme si okolí lávky pořádně prohlédli, vydali jsme se zpět do chaty. Po cestě jsme si na Mořině poslechli ještě referát na téma „Fauna“. Jelikož začalo pršet, tak jsme běželi, abychom byli co nejdříve na chatě. Do chaty jsme dobíhali pod kroupami. Pak následovala večeře, po které jsme se rozdělili do čtyř skupin a zasoutěžili jsme si mezi sebou v jizerskohorském kvízu. Když kvíz skončil, zůstali jsme ještě ve stejných skupinách, kdy každá skupina dostala jeden konkrétní příběh týkající se nějakého z jizerskohorských pomníčků. Úkolem bylo tento příběh nacvičit a předvést ostatním.

Další den (v úterý) ráno jsme se už na kolech vydali na Protrženou přehradu, cestou nás opět chytil déšť. U Krömerovy boudy jsme zanechali kola, poslechli si jeden z dalších referátů a vydali se prozkoumat a prohlédnout Protrženou přehradu. Odpoledne následoval pěší výlet na Jelení stráň i s návštěvou místního viklanu, který jsme museli chvilku hledat, než jsme ho našli. Po „prozkoumání“ viklanu jsme se vydali zpět na večeři. Hodinu po večeři nás čekala přednáška o hvězdách od pana Martina Gembece, kde jsme si nejdříve poslechli některé zajímavosti, a pak jsme se přesunuli ven před chatu, kde jsme si mohli „naživo“ prohlédnout noční oblohu okem i dalekohledem.

Ve středu byl plán jasný – cyklopřesun z Jizerky do Jablonce se zastávkou na Kristiánově a u vodní nádrže Josefův Důl, kde jsme měli možnost podívat se do samotné hráze. Teplota v hrázi byla 4 °C. Když jsme si poslechli zajímavý výklad, prošli jsme si a prohlédli si hráz, vydali jsme se na cestu do Jablonce přes Hrabětice a Jindřichov. U školy jsme si vyzvedli své věci a využili přestávky na oběd. Po této přestávce jsme šli na autobus, který jsme v Rychnově vyměnili za vlak. Když jsme dorazili do Sedmihorek, tak jsme se nejdříve ubytovali a pak vyrazili na krátkou procházku k místním pramenům. Poté jsme se už museli vrátit zpět do kempu na večeři. Po večeři jsme měli volný program.

Ve čtvrtek ráno jsme se po snídani vydali na výpravu „na dno moře“. Na této výpravě jsme si zkusili sestavit vlastní šíp, což se všem rodům (týmům) povedlo. S těmito šípy jsme pak každý tým měli za úkol ulovit mamuta. To se také všem týmům povedlo. Pak jsme ještě po cestě navštívili několik zajímavých míst. Po obědě následovala krátká přestávka, po které jsme se následně vydali navštívit a prohlédnout si arboretum Bukovina. Když jsme si všichni arboretum prošli, vyrazili jsme se kouknout na Adamovo lože, odkud jsme dále pokračovali nejprve na vyhlídku na zámek Hrubá Skála a poté na Mariánskou vyhlídku. Po pokochání se výhledy z obou vyhlídek jsme sešli po schodech na Horolezecký cintorín a poté už se vydali do kempu, kde na nás čekala přednáška o minerálech. Po večeři jsme se znovu sešli okolo osmé hodiny a jsme se učit do místní učebny zvuky výra velkého a puštíka obecného. Když jsme se naučili zvuky výra a puštíka, vydali jsme se na jedno místo do lesa nedaleko kempu. Podařilo se nám poslechnout si a navázat kontakt s výrem velkým. Po přibližně půl hodině s námi přestal výr komunikovat a my se vydali zpět do kempu.

V pátek jsme měli snídani už o patnáct minut dříve než předchozí den. Když jsme se všichni dostatečně najedli, vydali jsme se do místní klubovny na “stmelovací přednášku”, kterou jsme všichni hodnotili kladně. Poté už nás čekal oběd, po kterém jsme se vypravili na vlak na cestu domů. Když jsme přijeli do Rychnova, rozloučili jsme se a vydali se domů.

Myslím si, že se nám všem tento kurz líbil a děkujeme všem učitelům, kteří to s námi tento týden zvládli :-).

Šimon Petrák, V5.A