Hudba, dějiny, kultura, tvoření i tanec – to vše bylo náplní každoročně pořádaného estetického kurzu tříd V6.A a 2.A., který symbolicky zakončuje studium estetické výchovy hudební i výtvarné.

Dne 4. 6. 2025 se obě třídy sešly v prostorách školy a společně s vyučujícími jsme zahájili estetický kurz. Po rozdělení do skupin nás čekaly tři workshopy vedené paní Jitkou Jungmannovou, paní Jiřinou Řehořovou a paní Terezou Nemeth zaměřené na téma kurzu, kterým bylo ,,Tváří v tvář”. Ve dvou workshopech jsme se soustředili na výtvarný pohled na svět, který jsme promítli do svých výtvorů a jeden workshop rozvíjel naopak hudební smýšlení a dokázal všem, že hudbě se může věnovat opravdu kdokoli.

Druhý den jsme se v ranních hodinách sešli u školy, odkud odjížděl náš autobus směrem do Kutné Hory. Exkurze začala komentovanou prohlídkou katedrály Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v místní části Sedlec, kde jsme se dozvěděli spoustu informací o dějinách této velkolepé stavby. Pokračovali jsme do nedaleké kostnice pod kostelem Všech svatých, kde nás ohromila atmosféra i vyprávění o historických událostech tohoto kraje. Po procházce malebným městem jsme se rozdělili na hudební a výtvarnou skupinu a čekaly nás opět tematické workshopy vedené místními odborníky. Hudební část se týkala převážně kultury, tedy světového dědictví UNESCO v domě Dačického a pro výtvarníky byl připraven tvůrčí workshop v GASKu obohacený o práci s technologiemi. Následoval vrchol objevování Kutné Hory, kterým byl Chrám sv. Barbory. Po prohlídce jsme se nechali na památku vyfotit u krásných výhledů, zamířili zpátky k našemu autobusu a v brzkých večerních hodinách jsme se dostali zpět ke škole.

Třetí, tedy poslední den se nesl převážně v duchu hudby a tance. Opět jsme se ráno sešli u autobusu přistaveného ke škole a vyrazili jsme do Prahy. Cesta byla dlouhá, ale stála za to, protože hned prvním bodem programu byla prohlídka a workshop v prostorách zkušeben baletu Národního divadla. Nejdříve jsme se rozdělili a šli se podívat na zkoušku tanečníků, kde jsme viděli neskutečnou dřinu a odhodlání, ale také jsme načerpali jedinečnou atmosféru tohoto místa. Následoval workshop s paní Hanáčkovou, která všechny uvedla do baletní nálady, nechala nás si vyzkoušet pár kroků, objasnila děj Labutího jezera a svým projevem o tanci a běžném životě baletky či tanečníka nás naprosto uchvátila. Za možnost tohoto jedinečného a tak trochu protekčního programu patří obrovské díky naší paní učitelce Jiřině Řehořové. Dále jsme viděli různá krásná a neobvyklá místa Prahy, která většina z nás viděla poprvé a dalším bodem v našem plánu bylo Rudolfinum, kde nás dva průvodci seznámili s historií této hudební kulturní památky a provedli nás po jejím interiéru. Dále nás už čekal poslední bod programu celého estetického kurzu a tím byl balet Labutí jezero ve Státní opeře. Nutno říci, že s hlavními postavami jsme se setkali právě na jejich dopolední zkoušce, a tak byl tento zážitek ještě silnější. Už při vstupu nás ohromila krása tohoto velkolepého prostoru a spojení profesionálního hudebního výkonu orchestru s neuvěřitelnými tanečními výkony mnohým z nás vehnalo slzy do očí. Potom nás už čekala jízda autobusem zpět do Jablonce a náš kurz byl těsně před půlnocí ukončen.

Všichni si v programu našli to své – hudbu nebo výtvarné umění či poznávání nových hezkých míst. Poděkování patří paním učitelkám estetických výchov – Jitce Jungmannové, Jiřině Řehořové, Tereze Nemeth, Lence Sejnové i paní Monice Dvořákové a panu Andrew Lethamovi za přátelský doprovod.

Za V6.A a 2.A, Beata Vrajíková