To je tradice, která rok co rok zhruba touto dobou baví příznivce a příznivkyně týmu maturantů, taktéž fanoušky týmu učitelů a trenérů (a že jich je!) a hlavně samotné aktéry…

Tradice je třeba dodržovat a tudíž se i letos po mnoha otevřených, zákulisních i vysloveně tajných jednáních, vzrušených debatách, kontraktech, draftech, přestupech, schůzkách u benzínových pump, machinacích, poplašných a matoucích zprávách z jednoho i druhého tábora konečně sešli všichni aktéři v sobotu 2. dubna krátce po poledni na jabloneckém zimním stadionu.

Jelikož na straně učitelů a trenérů rok od roku povážlivě klesá počet těch, kteří jsou ochotni (a také někdy schopni:-)) se bez obav postavit na nejistý a kluzký povrch v ještě nejistějším a neposlušnějším obutí (věk tu jistě nehraje roli :-)) a jelikož i letošní maturanti mezi sebou nemají přímo zástupy těch, kteří by se na ledové ploše s hokejkou v ruce cítili jako Jarda Jágr v nejlepších letech (v jeho případě posledních 30 :-)), museli agenti a manažeři obou družstev sáhnout k posilám i mimo původně zamýšlené „stáje“. Vždy se ovšem jednalo o borce, kteří mají s Randovkou hodně společného.

A tak za vyučující naskočili „kmenoví“ borci – Hanák (nepolapitelný, bezkonkurenční bruslař a střelec mnoha gólů), Titěra (jistota v brance s mnoha originálními a neortodoxními brankářskými zákroky), Pulíček (zkušenosti, čtení hry, vybroušená technika, fyzikální zdatnost), Pícha (rychlost, přehled, fyzička, neustálá hrozba pro soupeřovu branku), Vrána (vynikající obránce, kterého by bral každý kvalitní tým), Hofrichter (neprostupná obranná hráz, střelec krásného gólu z nájezdu) a Jandera (oba posledně jmenovaní borci navíc prakticky bez výzbroje – ten první ji při svých kvalitách nepotřebuje a ten druhý by ji na sobě pravděpodobně neunesl). Tajným žolíkem byl bývalý kolega Ivan Mališ, nyní posila z železnobrodské radnice – velký technik a stratég a dvojice absolventů Randovky z let (ne)dávno minulých Ing. Beneš, JUDr. Hájek.

Za tým studentů naskočili současní maturanti – Boskovic, Jandera, Stracke, Veselouš (4.A), Hájek (V8A), Havrda, Hošek a Mikule (S4A), dále studenti mladších ročníků – Cón, Augsten a opravdu nedávní maturanti Štěpán Balatka a Jiří Kočíb (střelec většiny gólů studentů).

Otěže zápasu drželi po většinu času pevně v rukou pedagogové, nepouštěli soupeře do žádných větších akcí, navyšovali vedení a s jistotou a přehledem kontrolovali průběh hry.

Takže není jistě překvapením, že v nich časem převládl soucit se soupeřem, vědomí, že moudřejší ustoupí a snaha dopřát studentům také trochu té radosti a sebevědomí před nadcházejícími maturitami. Konečný výsledek (16 :12 pro studenty ) je tedy nutno vidět prizmatem tohoto pojetí a nečinit z něj nějaké unáhlené závěry :-).

Všichni naštěstí dokončili zápas bez újmy na psychickém i fyzickém zdraví (i když L. Titěra v brance učitelů pravděpodobně v rámci nějakého fyzikálního experimentu nejspíš pokořil světový rekord v maximální teplotě lidského těla a led se pod ním ke konci zápasu začal mírně rozpouštět).

Další díl randováckého seriálu je úspěšně za námi.

Dobré tradice se mají dodržovat. Tak je to správné a tak to má být. Jedeme dál :-)!