Česko-Německý výlet do Albrechtic a Smržovky

Česko-Německý výlet do Albrechtic a Smržovky

16. června 2013

Dne 10. června se německá skupina třídy V4.A spolu se studenty z Christian Weise gymnázia v Žitavě zúčastnila výletu do továrny na hračky Detoa v Albrechticích…

Krátce před půl osmou se naše třída pod vedením paní profesorky Sejnové úspěšně sešla na hlavním nádraží v Jablonci. O patnáct minut později jsme se krásným modrým Stadlerem (taženým starou dobrou lokomotivou Brejlovec) vydali na cestu směrem do Albrechtic. Již ve vlaku jsme se setkali se skupinou studentů z Žitavy. Cesta probíhala hladce a klidně a brzy jsme dorazili k hlavnímu cíli naší výpravy – Továrně Detoa, zaměřené na výrobu dřevěných hraček. Podnik stál téměř u nádraží, takže přesun netrval dlouho a zanedlouho jsme stanuli před jeho branami.

Oděni do slušivých reflexních vest se nás ujala milá paní průvodkyně, aby nás po krátkém úvodu o historii seznámila s celým procesem výroby, od úpravy dřeva přes lisování a obrábění až po barvení a kompletování do podoby výsledných produktů. Ačkoliv platy nebývají vysoké a odvíjí se podle množství vykonané práce, většinu dělníků jejich práce baví.

Po samotné prohlídce následoval takzvaný „workshop“, kde jsme si ze sad dřevěných dílů vytvořili hračky podle své fantazie. Té se u Čechu ani Němců meze opravdu nekladly a jednalo se i o dobrou příležitost k vzájemné komunikaci.

Když program skončil a všichni se opět shromáždili před továrnou, zahájili jsme společně pěší túru směrem na Smržovku. Po kilometru jsme se zastavili, abychom připravili další naplánovanou část akce. Jednalo se o sérii několika stanovišť, na kterých si čeští studenti připravili pro své německé kolegy krátké úkoly, zaměřené především na českou slovní zásobu.

Pak jsme se vydali k poslednímu cíli, kterým byl vyhlídkový bod ve výšinách nad Smržovkou, odkud bylo vidět celé město a okolí jako na dlani. Udělali jsme pár nezbytných fotek a uprostřed lesa jsme si rozdělali ohýnek. (Naneštěstí a možná zároveň naštěstí byl les nasáklý vodou z nedávných dešťů.) Za společného zpěvu jsme si opekli naše „Wursty“ a když jsme je dojedli, nastal čas vyrazit zpět k nádraží ve Smržovce.

Zanedlouho dorazil vlak, a tak jsme se rozloučili a vydali se domů. Cesta probíhala za vzájemné diskuze o zážitcích celého dne a zanedlouho jsme byli doma v Jablonci…