V pondělí 4. června se třídy 2.A a V6.A vypravily na estetický kurz ve Svatém Kameni poblíž Dolního Dvořiště.

Do místa ubytování – vísky s jedním penzionem (ve kterém jsme bohužel nebydleli), kostelem a ubytovacím zařízením Červeného kříže (ten se stal pro dalších pár dní naším domovem) jsme dorazili okolo druhé hodiny. Hned po zabrání těch nejlukrativnějších a nejstrategičtějších pokojů v budově jsme se po krátké informační schůzce rozdělili do čtyř pracovních skupin, z nichž každá postupně v průběhu týdne vystřídala fotografickou dílnu pana Hanáka, hudební salónek paní Řehořové, výtvarně-komunikačně-umělecký workshop paní Beranové a nebo strávila část dne v magické moci paní Jungmannové a jejích hrajících kamenů, ornamentů a asociací. Musím podotknout a s čistým svědomím konstatovat, že všichni z výše uvedených profesorů nám připravili opravdu barvitý program, jehož prostřednictvím jsme nabyli zkušenosti, které se nám později hodily v tvorbě vrcholného díla a v podstatě oficiálním výstupu celého kurzu – videa, které budou mít jistě všichni Randováci i ostatní smrtelníci možnost zhlédnout při nejbližší příležitosti.

Zatímco pondělí a úterý byly čistě tvořivé dny, ve středu jsme se vypravili do Vídně, kde jsme si prohlédli útroby zdejšího parlamentu, historické centrum a další časti krásné a umělecky témeř dokonalé metropole Rakouska. Součástí výletu byl i happening (nebo chcete-li performance, jelikož význam, respektive rozdíl těchto pojmů nám zůstal tajemstvím) – viz přiložené fotografie.

Čtvrteční odpoledne patřilo nám a našim tvůrčím schopnostem – v malých skupinkách o zhruba čtyřech lidech jsme tvořili krátkometrážní snímky, které měly mnohdy přes svou krátkou délku vysokou uměleckou hodnotu, a to tak, že zamotali hlavu i naší porotě, která měla za úkol vyhodnotit ten nejlepší.
Večer jsme se ještě sešli na hřišti za naší ubytovnou, abychom zde provedli další nezbytný happening/performance.
Ještě před veřejnou projekcí našich prací jsme si ale prohlédli umělecké fotografie, které jsme z větší časti pořídili při návštěvě Vídně. Paní profesorky z nich vybraly ty nejlepší, které pak byly veřejně promítnuty a rozebrány z uměleckého hlediska paní profesorkou Beranovou. V každé kategorii – makro, příroda a architektura – pak byly oceněny prvni tři fotografie.

Po fotografiích přišly konečně na řadu naše filmy – některé umělecké a závažné, nekteré čistě humorné, ale přesto kvalitní. Vyhrát však mohl jen jeden. Jako nejlepší bylo vyhodnoceno dílo Petra Tajčmana, které jednomyslně uchvátilo porotu.

Náš kurz se chýlil ke konci. Nezbylo než zabalit si a rozloučit se se Svatým Kamenem.
Cestou domů jsme ještě stihli navštívit Český Krumlov, kde jsme prošli zámecké zahrady (samozřejmě, že se neobešly bez happeningu /performance) a historické centrum. Odpoledne jsme konečně přijeli domů do Jablonce, a tak skončila naše éra všech kurzů a třídních školních akcí, stejně tak, jako jsme završili naše šestileté (co se tyče 2.A tak musím hovořit o dvouletém) estetické snažení.
Naše poděkování patří všem pedagogům – tedy paním profesorkám Beranové, Řehořové a Jungmannové a panu profesoru Hanákovi, kteří s námi náš estetický kurz strávili, pro nás připravili, ale hlavně s námi přežili.

Studentské filmy

(Filmy jsou postupně automaticky přehrávány.)