“Tak nastupovat, na nikoho nečekáme!” zaznělo před školou v úterý 6. června s úderem osmé hodiny ranní.

Tato věta nám, studentům tříd 2.A a V6.A, zahájila první z celkem tří dnů letošního estetického kurzu. Už sám autobus, plný dívek v šatech a chlapců v košilích, prozrazoval, že máme namířeno za kulturou. Ne však ledakam. Cílovou destinací byla Praha, město, v němž se nachází budova Národního divadla i sídlo České filharmonie, Rudolfinum.

Ze všeho nejdříve se nám však naskytla možnost krátce nahlédnout na náročný trénink baletních tanečnic a tanečníků ze souboru Národního divadla. Po tomto zážitku následoval rychlý seminář se sólisty a seznámení s příběhem, který jsme v podání zmíněných tanečníků viděli o pár hodin později.

Za zdmi prázdného Rudolfina na nás dýchla atmosféra, náležící budově, jejíž minulost, současnost i význam jsme se zanedlouho dozvěděli na prohlídce celých prostor. Kromě významných salónů a síní, včetně té hlavní – Dvořákovy, jsme se dokonce podívali na střechu, odkud jsme mohli pozorovat podvečerní Prahu s výhledem na Vltavu a Hradčany.

Hlavním bodem celého programu a vyvrcholením dne bylo baletní představení v Národním divadle. Dramatický balet Oněgin, o němž jsme z dopolední přednášky věděli první poslední, všechny nadchnul. Pohyby tanečníků na jevišti i výkon orchestru pod nimi se stal předmětem rozhovorů mnohých z nás i nadcházející den.

Ve středu jsme se, tentokrát už jako obvykle, sešli na školních chodbách s očekáváním výtvarně i hudebně zaměřených workshopů v režii paní učitelek. V průběhu dne si studenti, zaměření na hudbu mohli vyzkoušet, čím se zabývají, výtvarnému umění naklonění, spolužáci i naopak. S šátkem přes oči a štětcem v ruce jsme se tak vžívali do rolí nevidomých malířů, skládali hudební podkresy k zadaným scénám z přírody, hledali inspiraci na fotografování uměleckých snímků či sestavovali jednoduché choreografie.

Stejná věta, jako v den první nás uvítala i ve čtvrtek. Brzké ranní vstávání předcházelo cestě za architekturou do Kutné Hory. Letní počasí nás provázelo již od příjezdu do Sedlce, kde jsme navštívili místní kostnici a klášter. Nevšední podívaná na pyramidy a lustry z kostí i rozhled z kůru kláštera byla doprovázena přednáškou.

Poslední zastávkou celého kurzu byla právě Kutná Hora, kde jsme byli rozděleni do skupin dle zaměření. Naši výtvarníci si rozšířili obzory v galerii GASK ve výtvarném ateliéru. Hudebníci zase povídáním i aktivitami v historickém Dačického domě. Závěrečnou prohlídkou gotického chrámu svaté Barbory jsme, tentokrát již společně, uzavřeli naše třídenní putování za uměním a kulturou.

Odnesli jsme si mnoho nových znalostí, vzpomínek a zážitků.

Děkujeme paním učitelkám!

Marek Hofrichter 2.A