„Kávu si osladím o trochu víc
svý bendžo naladím, a jinak nic,“ známý popěvek Karla Gotta se možná ještě teď honí hlavou účastníkům exkurze ze septimy a 3.A. Poslední vyučovací den letošního roku ze zajeli podívat do jednoho z největších producentů cukru v České republice – Cukrovaru a lihovaru Dobrovice.

Během půldruhé hodiny trvající exkurze si studenti mohli prohlédnou všechny provozy spojené s výrobou nejrozšířenějšího sladidla. Mimořádně byla zajímavá i logistika a soběstačnost výroby. Věděli jste například, že veškerá voda, kterou na výrobu cukru potřebují, pochází přímo z řepných bulev? Věděli jste, že veškerá tepelná energie pochází z bioplynu čističky odpadních vod cukrovaru?

I Jan Amos Komenský s jeho mottem: „Proto budiž zlatým pravidlem, aby všechno bylo předváděno všem smyslům, kolika možno, totiž věci viditelné zraku, slyšitelné sluchu …“, by se zaradoval.
Počítejme:
zlatavá barva i lehká sladkost difúzní šťávy – zrak a chuť
rachot tryskající vody při čištění nožů řezaček – zvuk
všeobjímající zápach spařené řepy – čich
i mráz zalézající za nehty…hmat