Druhý lednový týden se celá třída odvážlivců vydala na lyžařský kurz pod vedením našeho učitelského sboru, který prověřil jejich lyžařské schopnosti.

Bylo, nebylo, pár studentů se vydalo, na zájezd do „Bedřichovských hor’“. Ale nebyl to jen tak ledajaký zájezd, byl to lyžák!

V pondělí 9.1. ráno jsme postupně přijeli do penzionu Centrum a nastěhovali se do našeho nového „domova“ pro následujících pět dní. Asi po půl hodině jsme se všichni sešli ve společenské místnosti. Pan Jandera, pan Blahout a paní Krupčíková nás rozdělili do skupin na běžky a vyrazili jsme. Odpoledne jsme šli na sjezdovky na Malinovku. Než byla večeře, tak jsme hráli karty a různé hry. Po večeři jsme si vyslechli přednášku o mazání běžek. Před večerkou se polovina třídy sešla na jednom pokoji a hráli jsme „ZEM“ (což neznamená, že bychom se učili zeměpis).

V úterý jsme měli prohozený program – dopoledne sjezdovky, odpoledne běžky. Stejně jako v úterý to bylo i ve středu. Když měla první nebo druhá skupina na sjezdovkách čas, tak se mohla stavit v „Bufíku u vleku“ a dát si třeba čaj, „slaďouše’’ (sladkého langoše) nebo toho normálního. Ve středu večer jsme se všichni sešli ve společenské místnosti, kde nám zahrála světoznámá skupina BroBla.

Ve čtvrtek byla ovšem změna… jeli jsme na celodenní výlet! První skupina jela přes Smědavu, na Jizerku (na Pyramidu), kolem Souše, přes Protrženou přehradu a zpátky do Bedřichova. Přijela až za tmy! Druhá skupina vyrazila přes Novou louku na Hřebínek, poté na Krásnou Máří, přes Čihadla na Rozmezí, do Kristiánova a zpět na Novou louku, kde si na chvíli odpočinuli a dali si něco dobrého, a potom se vrátili zpátky na stadion. Třetí skupina ujela o trochu méně než druhá, ale projela si krásnou cestou v hlubokém sněhu mezi stromy zvanou „Pohádka“.

V pátek jsme vstávali trochu dříve a zabalili jsme si část zavazadel ještě před snídaní. Po snídani jsme už zabalili vše a vyrazili na netradiční běžkařské závody. Našli jsme šikovný plácek, na kterém jsme následující dvě hodiny závodili, váleli se ve sněhu apod. Disciplíny byly „zábavné“, např. jízda se zkříženýma nohama nebo jízda bez hůlek… Potom nastal čas oběda, po něm následovalo rozloučení a závěrečné hodnocení kurzu.