Ve dnech 27. – 28. 9. 2008 se konal motivačně poznávací zájezd do Švýcarska. Možnost zúčastnit se dostaly 4 třídy – sekunda, tercie, kvarta a kvinta…

1. den
V úterý 23.9 jsme se všichni sešli ve 21:00 před školou s taškami plnými především jídlem. Po tom, co jsme se konečně všichni usadili, jsme se mohli vydat na náš poznávací výlet směr Švýcarsko. Po náročné noci jsme se v ranních hodinách probudili na trajektu, který nás převezl na druhý břeh Bodamského jezera. Celkově byl náš první den fyzicky i psychicky náročný, po pro mnohé probdělé noci. Po návštěvě Kostnice, malovaného městečka Stein am Rhein, nádherných Rýnských vodopádů (největších v Evropě) a hlavního města Švýcarska Bernu jsme se konečně ubytovali, s chutí se navečeřeli a po náročném dni jsme konečně ulehli do postelí a čerpali síly na další den.
V4.A

2.den
V devět hodin ráno jsme přijeli do čokoládovny. Pustili nám film o výrobě čokolády a založení čokoládovny. Pak jsme postoupili do místnosti, kde byly velké pytle se surovinami pro výrobu čokolády – mandle, oříšky a kakaové boby. Také tam bylo kakaové máslo, které vonělo stejně jako bílá čokoláda. Průvodkyně nám vysvětlila, jak se čokoláda vyrábí, a pak jsme se ptali na různé věci. Třeba jak dlouho trvá výroba hořké čokolády, jak dlouho se smí skladovat a podobně. Pak následovala ochutnávka čokolády, která se nám líbila asi nejvíc. Vrhli jsme se na ni jako dravá zvěř. Na ochutnávku tam bylo mnoho druhů čokolády. Potom jsme si prohlíželi staré stroje na výrobu a mohli jsme se podívat jedním oknem, jakými přístroji se čokoláda vyrábí dnes. Tak jsme si to mohli porovnat. Nakonec jsme si mohli i čokoládu koupit. Dále jsme pokračovali do sýrárny.
Hned po čokoládovně jsme šli do sýrárny ve městě Gruyéres. Jelikož tam ještě neměli všechno připravené, vydali jsem se do středověkého městečka s hradem. Ještě předtím, než jsme vstoupili do městečka, jsme si řekli něco o historii hradu. Viděli jsme krásné budovy i několik set let staré. Různými krásnými uličkami jsme došli až k hradu. Hrad jsme nenavštívili, a tak jsme si ho alespoň prohlédli z venku. Potom byl asi hodinový rozchod. Někdo si šel něco koupit, jiní si zas radši šli sníst svačinku. Po hodince jsme se vydali zpět k autobusu. Hned potom byla exkurze v sýrárně, kde jsme se mohli podívat, jak se vyrábí sýr. Nakonec každý dostal kousky sýra na ochutnání. Byl tam i malý krámek, ve kterém se daly koupit sýry a různé suvenýry. Potom jsme jeli zpátky na ubytovnu. V Jaunu nás páni řidiči vysadili a my jsme se šli podívat na místní zříceninu, odkud bylo krásně vidět údolí, ve kterém městečko leží. Sešli jsme dolů a vrátili se na ubytovnu.
Myslíme si, že tento den byl velice zajímavý a všem se nám velice líbil.
V 2. A

3. den
Ráno jsme se nasnídali a vydali jsme se autobusem podél břehu Ženevského jezera na hrad Chillon.Kdo měl zájem, mohl se z hradu přesunout do nedalekého města Montreux pěšky, hladovci jeli autobusem. Nakonec jsme se všichni sešli u sochy Fredyho Mercuryho. Poté jsme se přesunuli do Olympijského muzea v Loussane. Prošli jsme si expozici a vydali jsme se do města ,kde jsme chtěli shlédnout katedrálu, kterou jsme ale nenašli, a tak jsme šli na nákupy. Pak už jsme jeli do Jaunu,kde jsme se rozdělili na 2 části. Jedna se vrátila na ubytovnu a druhá se šla podívat na místní tradiční hřbitov.
Zájezd se nám velmi líbil a doufáme, že se bude brzy opakovat.
V3.A

4. den
V sobotu jsme se probudili do zamlženého rána. Ve většině z nás to vyvolalo nenápadné zděšení. Pokoušeli jsme se si tuto skutečnost nepřipouštět a dobalili jsme si poslední drobnosti, naložili jsme sebe i svá zavazadla do autobusu a vyrazili jsme směrem do hor. Přibližovali jsme se k našemu cíli, který pro nás představovalo horské městečko Grindelwald. Naše ranní zděšení bylo ještě trochu podpořeno počasím v Grindelwaldu, kde jsme zpozorovali, že na vrcholcích, kvůli kterým jsme sem jeli, je hustá mlha, která vypadala opravdu neústupně. Měli jsme ale obrovské štěstí, a tak naše expedice, rozdělená na dvě části, mohla po vyjetí lanovkou vidět krásná panoramata s horskými srázy, skalami, vodopádem a jinými krásami, které jsou pro hory typické. Většina snímků z těchto míst by se dala použít do reklam na Švýcarsko.
Po prohlédnutí horských scenérií naše cesta pokračovala k nedaleké soutěsce Aareschlucht, která byla vyhloubena ledovcem a později řekou Aarou. Bylo to opět úžasné místo nejen pro fotografy. Téměř sto metrů hluboký kaňon měl zvláštní kouzlo, které zapůsobilo snad na každého z nás.
Tím jsme zakončili naši exkurzi po přírodních krásách Švýcarska a vydali jsme se vstříc dalším osudům a zážitkům do švýcarských měst. Naší další zastávkou bylo město Luzern, které je známé kvůli nejen pro něj ale i pro celé Švýcarsko charakteristické dominantě, dřevěnému mostu Kappellbrücke, který na konci 20. století vyhořel, ale Švýcaři jej vkusně zrenovovali. V Luzernu jsme navštívili ještě další typickou památku, kterou je Umírající lev vytesaný ve skále věnovaný památce švýcarské národní gardy francouzského krále Ludvíka XVI, jenž se nachází pod parkem Gletschergarten.
Luzern byl posledním švýcarským městem, které jsme navštívili. Trasa naší výpravy pak byla nasměrována do Lichtenštejnska, přesněji do jeho hlavního města Vaduzu. Byli jsme zde již ve večerních hodinách, takže jsme si jej nemohli tolik prohlédnout. Návštěva nás ale dostatečně přesvědčila o tom, jak se žije v Lichtenštejnsku a jak vypadá stát, který má jen 30 000 obyvatel, o čemž vypovídá i jeho rozloha a samozřejmě i rozloha hlavního města, kde se kromě paláce lichtenštejnského knížete a radnice nenachází téměř nic.
Po této zkušenosti jsme se již spokojeně mohli vydat na cestu zpět do Česka. Výraz spokojeně ale asi není vhodný, protože se nám ze Švýcarska, které nás tak zaujalo, nechtělo zpět. Velká část osazenstva cestu prospala. V brzkých ranních hodinách jsme se dostali do našeho domovského kraje a zpět k našim rodinám, blízkým, známým, ale také zpět do koloběhu každodenního monotónního života.
Nezbývá než ještě jednou všem poděkovat za organizaci zájezdu, který byl velice úspěšný, a doufat, že nebyl poslední takovouto akcí.
V5. A