Ve středu 2.října večer bylo před Randovkou nebývale rušno. Čtyřicet pět studentů vyššího gymnázia odjíždělo na zájezd do Francie. Společnost jim u toho kromě mě dělali paní kolegyně Beranová a pan kolega Mališ.

Po nočním přejezdu přes Německo se naší první zastávkou stal region Lotrinsko, konkrétně farma nedaleko lázeňského města Vittel. Tu jsme si prohlédli, někteří pokonverzovali o francouzském zemědělství a na závěr jsme ochutnali domácí sýry a jogurty. Čáru přes rozpočet nám udělali ve výrobně bonbonů v Darney, kam jsme měli namířeno potom. Ukázalo se totiž, že ve čtvrtek dopoledne mají zavřeno, a tak nám nezbývalo než doufat, že nějaké dobroty nakoupíme později. Odpoledne jsme se ještě zastavili v Troyes, druhém největším městě regionu Champagne. Poté už jsme se přesunuli do tolik očekávané Paříže.

Pátek jsme zahájili ve Versailles. Nejdříve jsme navštívili pravý francouzský trh, kde jsme kromě čerstvého ovoce a zeleniny mohli nejen obdivovat, ale i nakoupit domácí sýry, paštiky, vína nebo mořské plody. Potom jsme si prohlédli královský zámek. Kdo chtěl, mohl vstoupit i dovnitř, i když nekonečné fronty u pokladny mnohé odradily, a tak se prošli „pouze“ po stále ještě kvetoucích zámeckých zahradách. Z Versailles jsme odjeli do čtvrti Montmartre, kde jsme viděli slavný Moulin rouge, baziliku Sacré-Coeur i náměstí plné pouličních umělců Place du Tertre. Na závěr dne nás čekala moderní čtvrťLa Défense, kde kromě obdivování mrakodrapů nastalo i dlouho očekávané nakupování.

Poslední den našeho pařížského výletu jsme odstartovali před slavnou gotickou katedrálou Notre-Dame, která letos slaví 850 let od svého založení. Pak jsme se prošli kolem pařížské radnice a centra moderního umění Georges Pompidou. Zastavili jsme se i v největším pařížském muzeu Louvre, kde byli všichni zvědaví, jestli je slavný obraz Mona Lisa opravdu tak malý, jak se říká, a zda obrácená pyramida skrývá to, co o ní píše Dan Brown… Protože nám počasí přálo, prošli jsme se po Champs-Elysées až k Vítěznému oblouku a pak už přišel čas na to nejdůležitější – Eiffelovku. I když turistů zde bylo letos opravdu hodně, každý, kdo chtěl, se na slavnou Železnou dámu dostal, a mohl se tak pokochat nádherným pohledem na podvečerní Paříž.

Potom už nezbývalo než se rozloučit, zamávat a vydat se na zpáteční cestu.

Doufám, že se všem zúčastněným zájezd líbil a nezbývá než poděkovat kolegům za příjemnou spolupráci a všem účastníkům zájezdu za pohodu a téměř vzorné chování. Tak zase za dva roky!