Tak zněl název soutěže zaměřené na evropské fondy, které se naše škola zúčastnila.

Pan profesor Koutek vybral pár nedobrovolných dobrovolníků ze třetích ročníků našeho gymnázia (respektive bez výjimky všechny SASáky a SASanky) a ty metodou cukru a biče vedl k vypracování projektů. Každá skupinka, která měla 2 až 5 členů, si musela vymyslet projekt, který by chtěla realizovat. Následně bylo nutné vypracovat projektovou žádost se vším všudy, od popisu současného stavu, přes cíle a aktivity projektu, až ke SWOT analýze, příjemce podpory z EU a dopodrobna vypsané částky. Přes hromadu kritických poznámek, kterými náš profesor opravdu nešetřil, jsme doufali, že tím naše několikahodinová práce skončila, ale bylo až neuvěřitelné, že po zaslání projektových žádostí byly hned dvě vybrány do regionálního kola – byly to projekty s názvem ,,Informační tabule na Jablonecku“, jehož hrdými sploditeli byli Jakub Kadlec, Eda Trunečka a Jirka Caldr (všichni ze 3.A), a ,,Byty pro seniory s asistenční službou“, což bylo dílo Anežky Chlumové, Marty Titěrové, Šárky Knížkové (z V7.A), Báry Janouškové a Šárky Landové (3.A).

Postup do regionálního kola znamenal k projektové žádosti vypracovat prezentaci a odstranit i ty nejmenší mouchy, aby nás pan Koutek mohl začátkem prosince hrdě odvézt do Hradce Králové. Tam naše projevy čekala čtyřčlenná porota, která se přímo třásla na to, co jim ukážeme. Každá z prezentací trvala zhruba 20 minut, poté přišla ta nejtěžší část – ,,z fleku“ reagovat na velice zákeřné otázky poroty, na které se často hledala vhodná odpověď velmi těžko. Konkurence byla opravdu veliká, o to větší naše radost byla, když mužská část naší výpravy obsadila chvályhodné čtvrté místo a my dívky jsme se umístily na neuvěřitelném prvním místě, které jako jediné znamenalo postup do celostátního kola.

Veškerou radost z úspěchu a vítězství bohužel následovala mírná skepse z toho, že náš projekt musí být od základů předělán, aby mohl být financovaný z fondů EU. Během dalšího měsíce se změnila nejen prezentace a projekt, ale i osazenstvo našeho týmu. Ve čtvrtek 26. 1. jsme tedy jeli do Prahy ve složení Chlumová, Titěrová, Knížková a Behúl (jinoch z přátelského Gymnázia U Balvanu) a samozřejmě nepostradatelný pan Koutek. Celostátní kolo se konalo na Ministerstvu kultury a místního rozvoje. Úroveň byla již pochopitelně úplně jiná. Ač jsme ze sebe vydali všichni maximum (jak my, studentíci potící se u pultu před plátnem s prezentací a hovořící k obrovskému sálu zaplněnému lidmi, tak pan profesor, který sbíral sílu, aby nás mohl podpořit, také u pultu, ovšem s občerstvením), tak tentokrát tam byli lepší… I přesto jsme nakonec skončili na famózním třetím místě v republice a z Prahy jsme odjížděli nejen s úsměvem na tváři, ale hlavně se spoustou zkušeností a zážitků. A dokonce i pan Koutek vypadal spokojeně a utrousil nějaké to pro nás vzácné slovíčko chvály, což byla asi největší odměna. Tímto bychom mu chtěli poděkovat za všechnu přínosnou kritiku, díky které nás dotáhl až tak daleko, za to, že nás vždy podpořil a podržel a obecně, že to s námi celé vydržel :)