Ve čtvrtek 21.11. se již po 22. konala prestižní mezinárodní dějepisná soutěž gymnázií v Chebu a naši studenti samozřejmě ukázali své kvality.

Celá historie se začíná psát ve středu, kdy skupina neobyčejně nadaných studentů, pro které je historie kořením života, vyrazila vstříc vítězství a slávě. Tento tým vyrazil ve složení: Miroslava Šípošová, perla záviděná všemi ostatními, Dominik Liška, lidový vypravěč a miláček publika, Jiří Kočíb, benjamínek týmu a expert na období průmyslové revoluce, a nesoutěžící kapitán týmu Mgr. Jan Žitný. Během strastiplné cesty si randovácké naděje dopřávaly zasloužený odpočinek po několikatýdenním pilném studiu a poznávaly krásy Podkrušnohoří a jeho obyvatel. Příjezd do Chebu měl být netrpělivě očekáván stovkami fanoušků těchto sympatických studentů, avšak soupeři ve snaze rozhodit tuto partu dezinformovaly vedení fanklubu, který se tedy bohužel sešel až hodinu po příjezdu. Pod vedením kapitána se skupina nadějí vydala předsoutěžní večeři s tradičním rivalem, tedy se zástupci Gymnázia U Balvanu, celá večeře probíhala v překvapivě pohodové atmosféře, oba týmy si zároveň vyměnily pár užitečných rad a poté se odebraly na krátkou prohlídku krás města Chebu vedenou Dominikem Liškou. Zbytek večera zasvětili randováčtí borci teambuildingu, neboť věděli, že jejich znalosti jsou více než dostačující. Před samotnou soutěží byly na ostatních týmech znát obavy z výsledku těchto černých koní celé soutěže. Když pak se randováci neumístili na žádném z prvních třech míst, bylo citít, že se něco stalo špatně. Zeptali jsme se tedy na názory jednotlivých členů týmu na tento neúspěch.

Miroslava Šípošová

„Nevím, jak je vůbec možné, že náš výsledek byl takový, jaký byl. Nicméně já osobně jej nepovažuji za porážku, ale z celé soutěže si odnáším jen to pozitivní a v jistém smyslu morální vítězství: výbornou týmovou spolupráce, porážku prokrastinace a hlavně spoustu skvělých zážitků.“

Dominik Liška

„Ptáte se, kde se stala chyba? Víte, hned po vstupu do soutěžní místnosti jsem tušil, že je něco špatně. Nevím přesně, co to bylo, ale mé srdce najednou bilo pro něco jiného, než pro vítězství.“

Jiří Kočíb

„Dle mého názoru je to naprosto zřejmé. Dlouhé a únavné hodiny učení zapříčinily ono, od sportovců známé, přetrénování.“

Děkujeme našemu skvělému týmu za výbornou reprezentaci naší školy a přejeme jim mnoho úspěchů, například při příštím ročníku dějepisné soutěže, jelikož randováci se hodlají vrátit v ještě větším stylu.