Regionální kolo soutěže Navrhni projekt

Regionální kolo soutěže Navrhni projekt

20. prosince 2015

Uprchlická krize je tíživé, skoro až depresivní téma. Proto jsme si v rámci Semináře aktuální svět „odskočili“ k dosti odlišné aktivitě…

Panu Koutkovi přišla e-mailem informace o probíhající soutěži pro střední školy, Navrhni projekt. Vytvořili jsme tedy skupiny, vymysleli téma a pustili se do práce na návrzích projektů pro Evropskou unii. Byla to těžká práce a některé skupiny projekty dodělávaly ještě půl hodiny před „deadlinem“. Celkem tedy pan Koutek odeslal tři hotové projekty a během několika dní mu přišla odpověď od pana Fischera, pracovníka libereckého Eurocentra. Všechny projekty hodnotil velice kladně, ale jen jeden byl tak dobrý, že postoupil do regionálního kola v Hradci Králové. A, světe, div se, byl to náš projekt Zvýšení záchytu časných nádorů zažívacího traktu v Jablonci nad Nisou.

Tak se tedy náš tým ve složení Matyáš Fous, Filip Novák, Jana Patková a Mariana Staffenová pustil do práce na prezentaci, s jejíž pomocí za deset dní představí projekt porotě v Hradci Králové. Pro tvorbu prezentace jsme zvolili online program, který umožňuje efektní přibližování a oddalování snímku, a také jsme díky němu mohli na prezentaci pracovat najednou.

Deset dní uteklo jako voda a my se přesně v půl osmé scházíme ve vestibulu školy. Jsme proškoleni o rizicích a nasedáme do školního auta. Cesta do Hradce je dlouhá, auto totiž nemá dálniční známku, ale nám to vyhovuje. Máme sice každý předem připravený text k prezentaci, ale na hromadné secvičení zatím nezbyl čas. Omíláme tedy dokola a dokola své repliky, než pan Koutek zastaví před hradeckou knihovnou.

V knihovně nás čeká útulný sálek, stolek se jménem našeho projektu a pěkně dusná atmosféra. Narychlo zkoušíme, jestli nám prezentace funguje, jak má, jestli video běží a tak podobně. Po slavnostním uvítání následuje losování. My ovšem nelosovali. Na nás zbylo číslo jedna. S rozklepanými koleny ale čistou myslí tedy vystupujeme na pódium. Filip nás jednoho po druhém představí a už jsme v tom. Tu vypadne slovíčko, tu celá věta. Hlavně se neotáčet zády k publiku. Konečně je za námi desetiminutové trápení. Teď už jen pustit video. Ale jak to, že běží od půlky?! Uf, už je to v pořádku. Je to za námi.

Jenže porota by nebyla porota, kdyby neměla v zásobě pár všetečných otázek. Jeden po druhém náš výkon hodnotí a doptávají se na podrobnosti. Naštěstí jsme velice znalí naší problematiky, takže nám dotazy nedělají problém. Ale to, že nám začnou vyčítat chyby, kterých jsme se dopustili už v papírovém dokumentu, to jsme nečekali.

Přeci jen jsme ze všeho vybruslili relativně dobře. Sedáme si a ihned nastupuje další skupina. Jejich projekt je zaměřen na kurzy sebeobrany v Liberci. Na pódium přijdou s papíry, ze kterých text čtou, prezentace je poněkud nevzhledná. Nemáme strach.

Po nich se prezentují studenti ekologie s projektem zaměřeným na třídění bioodpadu. I oni mají do své prezentace zahrnuté video, ale video je spíše pro pobavení, než k tématu. A všechen text mají napsaný v prezentaci, ze které ho čtou. Veškerá nervozita z nás opadá.

Poslední prezentace nám ovšem nahnala trochu strach. Po obsahové stránce průměrná, ovšem technické zpracovaní a prezentační výkony skutečně dobré. Projekt se týká půjčování jízdních kol po Hradci. Ovšem už v úvodu své prezentace se dopustili nepěkného argumentačního faulu, který během prezentace několikrát zopakovali. Tvrdili, že na vypracování projektu měli pouhý týden.

Alea iacta est, kostky jsou vrženy, Rubikon překročen. Teď už zbývá jen počkat na vyjádření poroty. Tak je to tady. Porota vystupuje na pódium a předsedkyně se ujímá slova. Na čtvrtém místě skončil bioodpad. Nervozita stoupá. A na třetím místě? My?! Takže sebeobrana nás trumfla? Ale jak to? Porota se shodla na tom, že nákup kolonoskopů do jablonecké nemocnice není dostatečně inovativní. Druhý byl skutečně tým z Liberce a na postupovém prvním místě Kola pro Hradec.

Škoda, ale proč do toho nejít příští rok znovu? Teď už víme, jak na to. Navíc třetí místo z celého regionu Severovýchod je velký úspěch! Jménem celého týmu bych tedy ráda poděkovala panu Koutkovi za pomoc jak s projektem, tak s prezentací, za morální podporu a za odvoz. Byl to skvělý zážitek a velice užitečná zkušenost.