Investigativní reportáž z akce pořádané pro nově příchozí studenty..

Letošní seznamovací kurz tříd 1.A a primy za doprovodu profesorů Podoubského, Žitného a Jandery se konal tradičně ve Sloupu v Čechách v rekreačním středisku JISKŘIČKA.

Sloup v Čechách leží v krásné romantické krajině , zeleň lesů střídají šedivé pískovcové skály a tvoří severozápadní okraj Ralské pahorkatiny. Je jedním z letních rekreačních center tohoto území. Pro svoje zdravé ovzduší , rozsáhlé lesy a skalní útvary je často navštěvován turisty

…tj. něco ze zeměpisu, Petra Žďárská

…a nyní ze života… Jakmile zazvonilo po poslední pondělní vyučovací hodině , studenti se hrnuli do šaten a pryč ze školy.Ve vestibulu mohli projít kolem naší třídy 1.A, která čekala na autobus , jehož příjezd způsobil malý šrumec před budovou gymnázia. Každý účastník si chtěl co nejrychleji uložit svou batožinu do těla autobusu a zasednout uvnitř na co nejstrategičtější zadní místo.Za pár chvil, všichni usazení, odjížděli jsme směr Sloup.

……Michaela Klapková

Po hodině cesty autobusem , přibližně v 17:00 hodin, se na nás usmívalo středisko Jiskřička v celé své kráse. Několik ubytoven, jakoby naklonovaných v jedné řadě a u hlavního vchodu větší budova s jídelnou, sprchami a společenskou místností.

Jeden z „klonů“ byl určen pro nás, 1.A. Ubytování bylo dáno jasně.“Levá strana ubytovny patří děvčatům , ta druhá je pro vás, kluci“ zavelel třídní profesor Podoubský,Pokojů bylo spousta , ale nevelkých.V každém z nich nebylo k nalezení víc, než tři postele ,šatní skříň , stolek a pár židlí.

Po dlouhé cestě , po složitém povlékání postelí a méně složitém vybalení věcí z cestovních tašek a batohů určitě většině z nás vyhládlo, a proto jsme s radostí uvítali pečené kuřátko, které bylo ten den podle jídelníčku podáváno k večeři.

S plnými žaludky jsme podle pokynů v jedné z místností vytvořili kroužek a posedali si. Výchovný poradce měl pro nás připravené nenáročné seznamovací hry, které nás zabavily na celé dvě hodinky.

Za tmy jsme pak absolvovali cestu do ubytovny – směr pelíšky. Zaznělo několik bouchnutí dveří, cvakly vypínače a za pár minut bylo možno slyšet spokojené podřimování.

…Kordíková Alice

Další den byl docela náročný.Profesoři vytáhli 1.A a primu na dva výlety, které byly převážně do kopce! Dopoledne jsme navštívili Samuelovu jeskyni a místní smíšené zboží,odpoledne jsme se šli podívat na lesní divadlo,kde jsme ve skupinkách museli zahrát nějakou reklamu.

…Iva Kusáková

…nebo jinak…. 19. září . Úterní ráno patřilo k těm čilejším. Všichni jsme se kolem 8:00 hodiny nahrnuli do jídelny, kde na nás čekala velice chudá snídaně, ze které se najedly maximálně holky , co drží dietu.

První výlet vedl do Samuelovy jeskyně …. po výstupu jsme se porozhlédli po krajině a podívali se, jak si to ten poustevník vlastně žil.Cestou zpět jsme se zastavili v místní Jednotě, která zachránila pár z nás od prázdných žaludků.Po návratu na základnu nás čekal oběd, který už byl o poznání vydatnější , než snídaně.

…Miroslav Šebesta

Večer kolem osmé hodiny se obě třídy odebraly k celkem velkému ohni. Ze všeho nejdřív jsme museli splnit naši „slavnostní povinnost“ a dát dvěma narozeninovým oslavencům co proto o dobrovolnou „kozu“ Oslavenci odešli do dalšího roku s notnými modřinami , o chudácích kozách ani nemluvím.

Pak pro nás měli primáni připraveny scénky, které se docela povedly, já je však moc neviděla, neboť jsem usedla na opačnou stranu ohně a plameny s kouřem byly agresivnější než mohutné barytony primánů…..Stezka odvahy, kterou jsme pro V1.A připravili my, vedla přes zapáchající bažinu,nebo potok, či co to bylo. Já s Alicí jsme si ovázaly obličeje šátkem a těšily jsme se na pár sebevědomých „týpků“, kteří ze sebe dělali mistry světa.Podotýkám , že stezku měli primánci absolvovat jednotlivě.Velkým překvapením pro nás bylo, když se po dlouhé době objevila skupinka čtyř kluků. Každý měl svou baterku a plno „vtipných“ připomínek, jak je naše stezka ubohá.Chlapci se očividně báli ,když museli počkat na své nové kamarády a dodat si odvahu silnými řečmi.

…Lucka Poláčková

Středa 20.září. Během pobytu jsme navštívili spoustu zajímavých míst ,ale mě zaujala sklárna se zvláštním názvem „A je to“ ,jde o manufakturu,která patří známému výtvarníku Bořku Šípkovi.Podle jejího názvu by se dalo usuzovat, že zdejší práce probíhá v duchu stejnojmenného večerníčku , v němž vystupují dvě známé postavičky Pat a Mat,které mají sice spoustu nápadů pro práci, ale nikdy se jim nepodaří ji provést bez nehody. Ukázalo se,že se ve sklárně podle večerníčku neřídí.

…Jan Poledňák

Když jsme vešli do sklárny , pocítili jsme, že se teplota vzduchu zvedla snad o několik „desítek“ stupňů .Nad velkou místností, kde stály pece, byl ochoz.Ten jsme celý pomalu obešli a se zájmem sledovali práci sklářů.Pak jsme zastavili v rohu ochozu a zaměřili se na práci jednoho z nich.Se svými pomocníky vyráběli velkou ozdobnou vázu, na skleněný základ stále něco přidávali . Nakonec vzniklo opravdu nádherné umělecké dílo, zcela jistě i náležitě drahé.Někdo se dozvěděl ,že jeho se snad pohybuje kolem 15000 Kč.

Zpět jsme šli oklikou .Po návratu jsme byli opravdu rádi,že máme výlet za sebou, cesta byla dlouhá, ale stálo to za to…

Posledním výletem byla prohlídka skalního hradu .V jedné místnosti jsme přemluvili spolužáka Martina Bezdíčku, aby nám zazpíval, byla tam velmi dobrá akustika a píseň Stín katedrál se do hradního prostoru dobře hodila.

Náš třídní nám pak za odměnu nakoupil čerstvé rakvičky ve vyhlášené cukrárně. Asi to s námi opravdu myslí dobře.

…Iva Kusáková

Výlet ještě nekončil, ve čtvrtek dopoledne proběhlo ještě pár společenských událostí, například důležitá přednáška s malým dárkem pro chlapce a pak úklid .

Během pobytu studenty navštívil i pan ředitel , aby je seznámil se způsobem studia na gymnáziu.

Studenti i profesoři se, zdá se, vrátili bez újmy na zdraví a radostně se při pátku začlenili do vyučovacího procesu.