Úspěšná účast na dějepisné soutěži gymnázií

Úspěšná účast na dějepisné soutěži gymnázií

20. dubna 2015

Do dějepisné soutěže gymnázií jsme se přihlásili ve složení Ondřej Behúl, Elizabeth Posselt a Filip Zadražil (všichni ze sexty)..

Oblastí zájmu nám byla situace v Čechách a na Slovensku za druhé světové války. Osmého dubna t. r. jsme si své znalosti ověřili na krajském kole v Liberci, kde jsme soutěžili s dalšími deseti školami o tři postupová místa do celostátního kola.

Čekala nás písemka na 75 minut, kterou psaly celé týmy společně. Zadání bylo tvořeno tak, aby téměř nebylo možné vědět všechno, proto přicházely na řadu i domněnky. V porovnání s Dějepisnou olympiádou šlo o daleko zajímavější, svižnější, ale také věcnější práci. Úkoly se nejednou dotazovaly na věci dosti podrobné, ale držely se tématu. Museli jsme vědět například kdo byl velitelem výsadku Out distance, kdo režíroval film Přednosta stanice nebo jaký byl krycí název vysílačky skupiny Silver A. Značnou roli hrálo rovněž poznávání osobností (byli jsme připraveni asi na devadesát nejznámějších a přesto jsme nevěděli všechny) z dobových.

Jak jsme dopadli? To jsme sami v mezidobí mezi odevzdáním práce a vyhlášením výsledků vůbec netušili, protože jsme dost věcí nevěděli, zvlášť o těch o Slovensku, jichž bylo překvapivě hodně, ale současně jsme oprávněně věřili, že leckde jsme věděli leccos navíc, co by nemuseli vědět ostatní. Vyhlášení výsledků, čtené od jedenáctého místa k prvnímu nás rozohnilo víc, než jsme čekali. Napětí, bude to znít kýčovitě, by se v dané chvíli dalo krájet. Když tamní učitel vyhlásil, že na čtvrtém, posledním nepostupovém místě, skončil Jablonec, byli jsme trošku opaření, o kousek nám to nevyšlo – škoda. Vzápětí ovšem dodal, že U Balvanu. Týmž pádem jsme postoupili. A to dokonce jako vítězové, jak jsme se dověděli po chvíli, s poměrně značným náskokem na místa nepostupová.

V listopadu nás tak čeká celostátní kolo v Chebu. Rezerv je dost, jak jsme si ověřili, takže víme, co budeme na podzim dělat. Děkujeme našim dějepisářům za sympatický přístup k našemu snažení. Zvláště pak panu Petrnouškovi za odvoz na místo činu a panu Žitnému za zavalení knihami týden před soutěží.