Víkend 1.A na Ještědu

Víkend 1.A na Ještědu

9. října 2009

O víkendu 3.-4. října vyrazila naše třída 1.A na třídní výlet na Pláně pod Ještědem a zpátky přes hřebeny Lužických hor do Kryštofova údolí…

Akce začala v sobotu na jabloneckém vlakovém nádraží. Celá třída i s třídním učitelem se pro zlepšení nálady vybavila červenými klaunskými nosy (tím vykoupila zásoby veškerých papírnictví v Jablonci nad Nisou). Ve vlaku vládla žertovná nálada a celá cesta do Liberce nám rychle utekla. V Liberci jsme přesedli na tramvaj, která nás dovezla na konečnou v Horním Hanychově. Za 15. minut jsme byli u kabinkové lanovky. Díky přízni počasí byl z lanovky nádherně vidět celý Liberec. I Ještěd nám poskytnul nádherný výhled na Český ráj a Máchův kraj. Jediné, co nám znepříjemňovalo kochání se krajinou, byl prudký vítr. Po přírodovědné hřebenové stezce Karolíny Světlé jsme sešli asi 2km na Pláně pod Ještědem. Mezi tím jsme „zapózovali“ na Černých skalkách, sedačkové lanovce a ochutnali přemrzlé borůvky obřích rozměrů.

Po příchodu na Pláně jsme se vybalili na pokoji horské chaty a začali si užívat 2 hodinového volna. Někteří z nás posvačili guláš s houskovými knedlíky, někteří se stali objeviteli starých vyhozených věcí, které začali používat jako kulisy. Takto vznikla například Socha svobody, Výjev z havárie saní, Krutá Bára a Barunka plavkyně.

V pět hodin jsme se vydali za pokladem Heyttiho (chudého příbuzného Yettiho), který nám zanechal ve skrýši za Památníkem českých a německých dělníků nad lomem Basa sladký poklad. Po ne moc vydatné večeři jsme si zahráli společenskou hru „Ptej se a odpovídej“, kde nelze opomenout fráze jako „A co romantika, to ti nic neříká?“, „A co přehrada“, „Obleč se jako žokej“, a další. Následoval bohatý večerní program, který končil ve velmi pozdních hodinách.

Druhý den ráno jsme se vydali po 2. okruhu stezky Karolíny světlé, prohlédli jsme si geografické útvary jako Červený kámen a Kamenná vrata. Dále pokračovali přes Výpřež, Černou horu, Kaliště, Rozsochu a Karlovské bučiny do Kryštofova údolí. Zde jsme měli přibližně hodinu rozchod. Někteří šli ochutnat zdejší výbornou svíčkovou, jiní se v dětském koutku vrátili do mladých let. Vláček nás pak velmi utahané odvezl do Jablonce nad Nisou a my se s pocitem kulturně-společensky prožitého víkendu rozešli domů.