Vyhráli všichni

Vyhráli všichni

Vyhráli všichni

19. dubna 2018

Při velikonoční sobotě (jak my všichni gymnaziálně vzdělaní víme) se vlastně nic zásadního nestalo. Velký pátek za námi, Hod Boží velikonoční (neděle) před námi a tak se nabízí prostor jinak duchovně naplněné období využít neméně oduševnělým sportovním zážitkem.

Konec hokejové sezóny je u nás na Randovce již tradičně vyšperkován přátelským, ale současně také vždy velmi “vyhecovaným” hokejovým soubojem maturantů a učitelů.

A tu se dostáváme k velkému a zásadnímu problému. Počet učitelů, kteří se rádi  a bez fatálních obav o svoje zdraví postaví na brusle a vrhnou se do lítých hokejových soubojů není příliš vysoký a léty nestoupá. Ale ani množství stejně motivovaných a připravených maturantů také není příliš dobré a velmi povážlivě klesá. Kde jste mladí, šikovní, bojovní ranaři, alfa samci, budoucí tvůrci naší budoucnosti?!? Také vás není mnoho a z těchto důvodů se postupně vžívá tradice zápasů učitelů (a také skvělých trenérů naší školy, posílených o absolventy školy středně vzdálených let a další přátele školy) na jedné straně proti maturantům (a také nedávným absolventům i čekatelům maturity ve středně vzdálených letech) na straně druhé.

Po složitých, napjatých a vyhrocených diplomatických schůzkách byly nakoupeny, domluveny a sestaveny sestavy (jak jinak?), které by měly sehrát zápas dostatečně kvalitní, rychlý, krásný a přiměřeně vyrovnaný (ale zároveň bojovný). A tak se také stalo!

Od prvních minut se hrála kvalitní hra “nahoru – dolů”, která bavila nabité tribuny a plně zaměstnávala všechny hráče, diváky i rozhodčí(ho).

Samozřejmě hned od prvních minut vyhrávali učitelé. Jak jinak?

Útok stíhal útok, obrana stíhala obranu (to se dalo čekat) a všichni plnili svoje role. Čili učitelé navyšovali svůj náskok a studenti, dobře si vědomi své touhy odmaturovat, góly dostávali a moc se tomu nebránili (nebo, že by opravdu nemohli?). Rozdíl ve skóre byl až 4 góly. Poté ale pravděpodobně u studentů převládla prestiž nad úctou k šedinám a na straně učitelů uspokojení s bezpečným vedením a jejich náskok se začal pomalu snižovat. Času na to bylo opravdu dost (nejspíš poprvé v dějinách světového hokeje se hrálo na čtyři čtvrtiny). Několik minut před závěrečným hvizdem se dokonce studentům podařilo minimalizovat rozdíl na pouhý jeden gól. Tým učitelů a trenérů ovšem s přehledem, rozvahou a mistrovskou lehkostí zkušených rutinérů dokormidloval loď svého vitězství bezpečně do přístavu.

Nic na tom nezměnila ani nezměrná bojovnost, srdnatost a odhodlanost studentů. Čili předpoklady, které jejich věk zcela určitě šlechtí. Někdy jsou ovšem tyto bezpochyby obdivuhodné vlastnosti doprovázené drobnou zbrklostí, lehounkou bezradností a naprosto pochopitelně nedostatkem zkušeností z velkých hokejových bitev. Takže nic překvapivého:”Vám, mladí pánové patří (možná) budoucnost (ale samo se to neudělá, je potřeba jít tomu štěstíčku naproti a hlavně – nedělat to pro sebe) a nám zkušeným patří (naprosto bez pochyby) současnost (to ostatně uvidíme u maturity :-))”

Aby ovšem nebyli studenti tolik smutní a šli ke zkoušce z dospělosti alespoň trochu optimisticky, byly po skončení zápasu zařazeny nájezdy všech hráčů proti brankářům (soupeře – samozřejmě). Otevřené šance pro všechny a ještě jedna šance pro mladé.

Nájezdy probíhaly jakoby je někdo naplánoval. Zkušení učitelé a trenéři vesměs míjeli branku nebo trefovali brankáře. Dokonce i jindy neomylný exekutor Tomáš Hofrichter nedal. Takže vítězný nájezdový gól pana ředitele se tentokrát nekonal. Co víc  se mělo stát, aby mladí nebyli smutní?

A podařilo se – na nájezdy po brankách Vesyho (Tomáše Veselouše), Baliho (Adama Balatky) a Adama (Augstena) vyhráli mladí a nadějní (říká se to tak, že?).

Takže nakonec byla spokojenost na všech stranách. Učitelé vyhráli v normální hrací době, studenti byli lepší v nájezdech a diváci si užili strhující (někdy až na zem), dechberoucí (zadýchanost na obou stranách byla i slyšitelná – zadýchal se i Cvrčoun) a kombinačně “vysokoúrovňové” utkání.

A kdo se postaral o tento nevšední zážitek skvělým výkonem a brankami?

Mladí – Balatka (2 góly), Jandera (ten, co měl víc štěstí – 2 góly), Fous (1), Tichý (1), Cvrček, Cón, Boudík, Veselouš, Umlauf, Augsten, Roubíček, trenéři jako v NHL- Bělina, Koutný.

Zkušení – Kočíb (2), Kulhánek (1), Hájek (1), Jandera (ten šikovnější :-) 1), Pulíček (1), Pícha (1), Hofrichter, Semrád, Vrána, Hollosi, Beneš, Kučera, Adamec, Kořínek (brankářská opora).

Takže zase za rok – septimáni a třeťáci, už pilně trénujte, zadarmo to nebude!