Nová doba žádá nové činy a jenom fosilie nemění své zvyky. Navíc je třeba pružně a aktivně reagovat na nastalou situaci a nebát se zkoušet novinky.

Proto byl letošní letošní zimní kurz netradiční a to především rozdělením na dvě části oddělené jarními prázdninami. Hlavní motivací bylo vystihnout co nejlepší sněhové podmínky, což se povedlo. Navíc odpočinek mezi dvěma částmi kurzu přivítali fyzicky méně zdatní lyžaři.

Cílem první části kurzu bylo zjistit úroveň dovedností frekventantů na běžkách a sjezdovkách, vychytat drobné nedostatky a zdokonalit styl. Po prázdninách, během kterých velká část lyžařů pilně procvičovala získané umění, následovalo celodenní pilování  lyžařských schopností nejdříve na sjezdovkách Tanvaldského Špičáku a den poté se všichni konečně dočkali běžkařského výletu po Jizerských horách. To bylo radosti a nadšení!

Zdálo se, že nic lepšího už nemůže frekventanty čekat, ale chyba lávky!

To nejlepší přišlo nakonec. Kde jinde zakončit lyžařský kurz než v kolébce českého lyžování? Vždyť hrabě Harrach dal dovézt lyže do českých zemí před více než sto lety. Takže hurá do Harrachova. Pestrý program začal komentovanou prohlídkou sklárny Novosad. Velmi zajímavá byla návštěva nově instalovaného muzea lyžování, kde jsme si prohlédli exponáty a vyslechli zajímavé povídání – vše věnované běžeckému lyžování a hlavně harrachovské specialitě a to skokům a letům na lyžích.

Úplným vyvrcholením byly závěrečné štafetové závody, ve kterých všichni zúčastnění prověřili svoji kondici a své všestranné lyžařské dovednosti. A to přímo pod “dohledem” slavných harrachovských skokanských můstků. Byla to dřina, ale za mohutného povzbuzování svých kolegů ze sebe sextáni a “druháci” ve smíšených týmech vydali úplně vše.

A co na závěr? No přeci staré známé lyžařské SKOL! 

Petr Jandera